Prosinec 2010

Rozchod

1. prosince 2010 v 19:52 Bloudím tmou
Rozchod... The end... Je jedno, jak to nazýváme... Vždycky to stejně bolí.

Nevím, jak teď budu dál žít. Na Vášu jsem byla zvyklá, usínala jsem vedle něho, probouzela se vedle něho... Smála se s ním, plakala... Prožila nádherný i šílený stavy. Třičtvrtě roku, co jsme to spolu táhli.

Důvod mi přijde stupidní. Pouze jsem mu řekla, co se mi na našem vztahu nelíbí. Nechtěla jsem se vídat v deset hodin večer, ale dřív, chtěla jsem s ním jet třebas na nějakej výlet a přála jsem si s ním trávit páteční večer (obvykle ho tráví s přáteli v hospodě!) A to zapřičinilo rozchod. A asi to tak má být.

Já jsem člověk, který potřebuje láskou zahrnout. Vašek mi neustále tvrdil, jak jsem hloupá, v posteli muselo být vždycky po jeho, nemluvě o závislosti na trávě... Nechápu, že jsem to vůbec mohla vydržet. Měla bych se naučit být méně oddaná a slepě nemilovat.

Nebyl to zase tak nádhernej vztah. Jen to pouto bylo příliš silné. Nikdy jsem tak nemilovala. Nechápu, PROČ jsem se do něj zamilovala. Byla jsem blbá...

Vím, článek nedává absolutně žádnej smysl. Ale potřebovala jsem si utřídit myšlenky. A teď se jdu učit! A víte co? Jsem za to ráda, aspoň na něj nebudu myslet! :)

A jsem zpátky jako NYMPH-IN-RAIN