Říjen 2010

I šťastný člověk má smutné chvilky

17. října 2010 v 16:05 Bloudím tmou
Občas má i šťastný člověk smutné chvilky. Napadá mě: Čím více štěstí, tím hůře se pak vyrovnáváme s běžnými starostmi... Mě dokáže vykolejit blbá hádka s mamčou. Pokud mám bejt naprosto upřímná, nedokážu si představit, že mi příští rok bude 18. Možná na ten věk vypadám už teď, ale cítím se ještě příliš mladá a citlivá.

Často se stává, že mám náhlé deprese. Z ničehonic. A bolí to, trhá mě to, frustruje... nevím co s tím. Asi za to může špatná životospráva, život jako na houpačce, spoustu bloků z minulosti nebo prostě moje ujetá povaha, která je sice skvělá (umim pobavit lidi, jsem milá, přátelská, obětavá, energická, tvořivá)... ale na druhé straně dokážu být záhadná, uplakaná, nenávistná, pomstychtivá... a trochu mě ta druhá stránka děsí. Štve mě, že spoustu času trávím ve škole, kde vůbec nechci být. Štve mě, že se musím učit diasotaci chemie a absolutně to nechápu. Ale takový je holt život-alá heslo: zvykat si!

těším se na podzimní prázdniny. Chtěla bych trochu zakalit, najít si čas na nákupy, abych si jednou konečně něco dopřála, najít si čas i na učení a především na skládání muziky. Víte co Vám řeknu? Žiju si super život plnej bohémismu... Mám jointa, kdy se mi zachce, užívám si zkoušky s kapelou, kdy si můžu "zařvat", s přítelem neustále něco podnikáme, občas vidim přátelé, někdy piju, jindy kouřim... a baví mě to... ale nejde to skloubit se světem škola. a já se ani jednoho světa nechci vzdát, proto musím stíhat oboje. Musím se učit na písemky, číst nějakou povinnou četbu... a plno dalších věcí. jsem ráda, že jsem víkend hodně prospala a budu mít sílu na příští týden. Aspoň že tak.

Nejradši bych se šla zahrabat... protože mi je smutno a nevím z čeho/taky to tak někdy máte?

Neustále krásné období

16. října 2010 v 13:56 Chvilky úsměvu
Omlouvám se, že nepíšu... Faktem je, že pomalu nemám o čem, protože nezbývá moc času na přemýšlení a navíc mám krásné období, ve kterém na co sáhnu, to se povede, takže ani nevím, o čem bych psala.

Každý den mám zajímavý, jedinečný a originální. V každém dni si najdu pár střípků štěstí a každý den jsem ráda za to, jaký teď vedu život. Narozdíl od spousty lidí si dokážu štěstí vážit a najdu si ho i v tom nejšedivějším dni. Stačí sluníčko, dobrý jídlo nebo blízkost miláčka a jsem spokojená. :)

Klape mi to i ve škole, což je k podivu. A jsem rozhodnutá, kam půjdu na vejšku :). Bude to pedagogická fakulta. Chtěla bych si vzít základy společenských věd a biologii, ale nevím, zda-li tato kombinace projde. Doufejme, že ano :)... Takže teď mě čeká asi ponoření do knížek a trochu studování, využiju toho, že mě teď škola ještě relativně baví. Hodně lidí se podivuje nad mým výběrem (obzvlášťe biologie), ale... ehm... jak to říct... ačkoliv jsem humanitní typ, tak mě velmi baví vědět, jak všechno funguje, znát rostliny, znát dokonale své tělo. Přijde mi to jako (NE)zabitej čas, když se o tom učím... Baví mě to. Největší sranda je, že moje ségra půjde asi taky na vejšku a vezme si... hádejte co... učitelství biologie :D

Moc se mi líbí podzimní barvy, akorát mě mrzí, že spoustě stromům opadalo listí a já nemám na co koukat z pokoje. Nicméně se těším na zimu... Až se budeme líbat s přítelem, budou padat vločky a půjdem třeba bruslit na staďák. :) S Vášou je nám krásně, už nejsem tak tupě zamilovaná a užívám si právě tu lásku, která v tom vztahu zůstala a kterou neustále rozvíjíme. Miluji jeho přítomnost, šeptnutí do ucha, jak mě miluje, to, že mi pořád říká Koťátko a hlavně, že Váša je moje pomoc ve všech situacích :). Máme si i po osmi měsících co říct, máme se pořád rádi a spíš mi přijde, že je ten vztah čím dál lepší a nespadá zatím do stereotypu, jak jsem se bála.

Příští týden mě čeká poslední představení jedné pohádky... Bude se mi stýskat po zkouškách, protože to byla má největší role, zpívala jsem tam a tančila a ačkoliv mi ta role vůbec nesedla, nakonec jsem si jí i docela oblíbila. No nic, pořádně si to užiju, vždyť přijdou nové hry a nové role, nové šance :) A já se zatraceně těším!

Sedmička!

2. října 2010 v 20:30 Moje já
7 věcí, které miluješ:Pusinku, srdíčko *759*

svobodu
zpívání
Vášu
budoucí nereálné plány
divadlo
poslední dobou jakoukoliv tvorbu
zdobení těla (piercingy, kéry...)

7 věcí, které nesnášíš: Nějak jsem to přehnal *78*

zoufalství, kterému občas propadám
neúspěch
odsuzování
ztrátu lásky
lidskou hloupost
nedostatek peněz
maso

7 věcí, které tě zaručeně potěší: Koukám na tebe *18*

optimističtí lidé kolem mě
relax po náročném dni (třeba i v podobě sexu)
pes
když složím text a líbí se mi
spravedlnost
výlet
kompliment



7 věcí, které tě dokážou naštvat: Nic moc *8*

bárbíny
škola
ošklivé počasí (= je zataženo, pod mrakem)
hádka s někým, kdo mi je blízký
rýma
zklamání se v někom
únava

7 nejoblíbenějších aktivit: Kuk, hm, he *72*

zpěv
plánování
skládání songů
dvouhodinový pobyt v čajce s přáteli xD
aerobik
spaní
prosazování svejch názorů

7 přání (jakýchkoliv):
Dám si na tebe pozor. *4934*

Abychom spolu byli nadále s Vášou-to je mé největší přání.
Motorku
Kérku
Koncert s kapelou
Mít své bydlení
aby se mi ozval otec

Je mi hezky na duši

1. října 2010 v 21:14 Chvilky úsměvu
Poprvé za život se mi daří snad ve všech oblastech, které existujou... 

Jsem ve třetím ročníku Gymnázia... vždycky jsem byla průměrná trojkařka... Ale teď mě škola baví, dokonce si vedu sešity a nemam potřebu poslouchat mp3jku :). Je to příjemná změna. Mám několik jedniček a jednu dvojku, to se mi už dlouho nepovedlo (kort z velkejch testů). Dokonce jsem dnes asi po sto letech pochopila chemii! Což je pro mě hotovej zázrak! :D A taky zvažuju, že KONEČNĚ začnu číst... Půjdu do knihovny a půjčím si nějakou pořádně tlustou dramatickou knížku, která mi odvede myšlenky...

Mám totiž těch myšlenek nějak moc...

Dostala jsem jedinečnou příležitost... splnit si jeden ze svých vůbec největších snů... A to je pořádná rocková kapela... Tu už přeci mám, já vím! Problém je v tom, že se zastavila na mrtvým bodě a nevnímám posun... Navíc nám odchází bubeník... Tahle kapela je něco konečně "mýho," s klukama se přátelim, ale... chci víc... Pokud přejdu do jiné kapely, mám možnost uplatňovat se i nadále jako spoluautorka a navíc by byl 29.října koncert!!! Můj první koncert! Chápete to? :) Anynce se holt začíná dařit :-p... ta kapela účinkuje na řadě festivalů... a ukazovat se lidem... pro to jsem zrozená... pro zpívání ze srdíčka... tuhle touhu jsem ztratila někdy v 16, kdy na mě všichni vyplazovali jazyk a ač jsem měla řadu povedených vystoupení, nebyla jsem dostatečně nadchnutá... teď mám další příležitost a nevzdám se jí!

Včera jsem byla v divadle a dozvěděla se že hraju ve třech hrách!!! počítala jsem se dvěma, ale to že hraju i v Draculovi mi udělalo obrovskou radost :) teď ještě, aby aspoň jedna role byla záporná a skáču do stropu... už mě nebaví hrát hodný husičky ani namyšlený paničky...

Klape mi to i v lásce... Je mi nádherně především díky lásce, díky polibkům a tomu, že ve Vášovi mám neuvěřitelnou oporu. Že mě zve na pivo a podá mi pomocnou ruku... že si zahulíme a když mi z toho neni dobře, tak mě z toho dostane... že mě prostě miluje a je romantický... Je to můj princ...

Já vím, že na světě je spoustu zlomených duší, že se spoustu lidí trápí... Chci vám jen říct, že jsem byla také zlomená duše, nechtělo se mi žít... chtěla jsem všecko zahodit. Ale zvedla jsem se, byla na spoustu věcí sama a to mě asi nejvíc posílilo... proto vám chci sdělit, ať nepřestáváte věřit, ať děláte spoustu dobrého pro psychiku... Mě se teď plní ty nejniternější sny a přání... Žiju... konečně nepřežívám, ale žiju! A vy to zkuste taktéž :-*