Červenec 2010

Go to Italia

19. července 2010 v 12:51 Chvilky úsměvu
Vyrážím potřetí v životě do země, kterou mám moc ráda... Jak italskou kuchyni, tak jazyk a především cenovou dostupnost a moře...

Budu tam bez cigaret, počítače, ale především bez miláčka... uvidíme, jak to zvládnu :) jedu si tam především odpočinout a zažít něco nového... možná pojedeme do delfinária nebo podmořského světa. Trošku mě mrzí, že finančně to nevychází na Mirabilandii (senzační zábavnej park)... ani na Aquafan... mimochodem oba parky doporučuju-minulý rok jsem tam byla a zážitky nepopsatelný :)

Vyrážím tam bohužel autobusem s mamčou a jejíma praštěnejma blond kamarádkama... představte si dovču a k tomu tři bloncky :D

Moc se mi bude stýskat... přeci jen odjíždím na 10 dnů... snad si i vy užíváte prázdniny a jezdíte na výlety... mé prázdniny jsou zatím bezkonkurenční... poprvé v životě mám kluka v létě... a zjišťuju, že je to hotová paráda. Letní láska je prostě díky paprskům a teplým dnům pekelně žhavá... Každý den je jiný... S miláčkem nás prázdniny natolik sblížili, že řešíme dokonce i bydlení :)

Ale je pravda, že snad každý den trávím na venkově... chodíme neustále na procházky, seznamuji se s novými lidmi, kalíme, promilováváme noce a ráno si dopřáváme luxusní snídaně... Líbí se mi to, ale přeci jen potřebuji pauzu... až přijedu z Itošky, budu jako černoch, budu nabitější a jsem si jistá že zamilovanější, protože krátké pauzy nám připomínají jak moc milujeme... :)

takže páčko až v srpnu :-p

Chci toho tolik?

7. července 2010 v 16:40 Bloudím tmou
Chci... Chtěla bych toho tolik...

Poskakovat mezi velkými slunečnicemi a vyjídat z nich semínka
namalovat si modrým třpytkatým lakem nehty, vzít si kravatu a crazy boty na podpatku
skládat smutný songy v dešti a mrazu
spočítat světlušky nad miláčkovo hlavou, které mu tvoří svatozář
tančit na plese a ztratit střevíčky
znát svůj osud a vědět, že všechno dopadne dobře
chci poslouchat Edguy a nemyslet na to, jak moc mi je smutno...

se steskem
odloučením
hádkou
nafouknutou hlavou

Chci si dát čokoládu s oříškama a vypít Mojito
aby mi bylo lépe
a taky by tu mohla být cigareta... Startka...

Je mi fuck, že mám nový červený plavky, měla jsem dobrej oběd, hraju si se psem a těším se na masáž zad... Je mi to jedno... Chci JEHO...

Proč nám milovaní ubližují nejvíce ???

Buďte v klidu, nerozcházíme se, jen k nám zavítala větší hádka...

To my jsme ti postižený...

5. července 2010 v 20:57 Bloudím tmou
Je šílený, když se Vám narodí postižený dítě... A pak s tim dítětem mluvíte, tedy... snažíte se.... A ostatní se smějou, ničemu nerozumí... To dítě kouká smutnýma očima, jakoby jste v nich mohli číst... Jakoby jste snad i měli!

Obdivuju Vaška, že se o něj stará... Obdivuju ho, že zvedne hlavu a pronese: "Já ho nikdy neopustim..." Sakra, vždyť to dítě je postižený... A nejhorší jsou ostatní děcka... "Ty uslintanej blbečku, nechoď ke mě... jdi pryč!!!" Nejhorší je i cesta autobusem, kdy se dítě bojí, že se nikam nepojede, že se autobus otočí a pojede zpátky... Když mu ten strach vidíte v očích... A nejhorší je, když vidíte jeho matku a Vaška, jak si s ním nevědí rady...

To dítě chce k Vám, chce Vás obejmout... a vy uhejbáte, protože je ošklivý, uslintaný, nemocný a postižený, postižený a postižený... Nenávidim to slovo...

To MY jsme ti postižený...

Události posledních dnů

1. července 2010 v 7:53 Chvilky úsměvu
Mám za sebou dvě představení, které dopadly na výbornou. Poprvé jsem se rozbrečela na pódiu... Opravdu mňamózní zážitek, těším se na příští hereckou sezónu...
Pak jsem taky prožila super víkend u miláčka na venkově... Bylo to zase moc moc fajn, koukali jsme na DVDčka, staral se o mě celou dobu, pomáhala jsem mu s úklidem, měli jsme co jíst, co pít, co kouřit... Jediný mínus, že jsem chytla angínu... A teď se léčím...
Koncert Green day dopadl na výbornou! Green day jsem nikdy příliš nežrala, ale po tomhle super zážitku je asi budu poslouchat. Zpěvák je vážně osobnost a hodně to na mě celkově zapůsobilo. Ta show, nový i starý songy, ohňostroj i dobré publikum... Billy talent se mi jako předskokani líbili, splnili, co měli... :) Tolik energie jsem dlouho neviděla, ale pobavilo mě to! :)
Vysvědčení? Ooops... to je jediné slovo, co mě napadne, protože to na "ooops" dopadlo. Jedna čtyrka, pět trojek... Mě to vysvědčení nevadí, studuju gympl... Klidně se svěřím s tím, že jsem jednou v pololetí prolítla...no a co?! To se prostě stává... Spíš... mi jde o to, že v pololetí jsem měla opravdu hezký výzo... trošku trojek, jinak jedničky a dvojky... Takový výzo, co jsem měla v pololetí jsem měla naposled na konci sedmičky... Čím to, že jsem to teď tak zvorala? Asi opravdu Vášou... Přeci jenom... ty zelené dny... to, když na něj pořád myslím a nedokážu myslet na něco jiného...

P.S.: chystám se napsat velkou zpověď... Rady feťákům, rady prostýmu lidu (pardon, lepší vyjádření mě nenapadne! :)) Možná mám opravdu dvě stránky... ta první-cudná, milá, rozdavačná... a ta druhá... toužící po zážitcích. Ne po všedním životě, ale po zážitcích... Připadám Vám jako totální ztracenej případ? Blbost...

P.S.2: jsem zvědavá v jakém duchu se ponesou další články...