Vlasy

15. února 2010 v 21:11 |  Moje já
Jestli jsem v něčem narcistní, jsou to vlasy... Maluju se jako každá jiná holka, mám spoustu kosmetiky, sem tam si nalakuju nehty, ale na vlasech mi záleží zatraceně dost :)).

Teď takovej smutnější příběh, kteří možná znáte-možná ne... ale s vlasama souvisí :)). Když mi bylo sedm, měla jsem žloutenku... Nebyla to ale ledajaká žloutenka, kterou dostanete, pakliže si nemyjete ruce. Byla daleko daleko horší... Selhávali mi játra a já nevim, co všechno... tak jsem musela podstoupit šílenou léčbu, která fungovala na principu chemoterapie... Takže mi v devíti letech všechny vlásky vypadaly... Pamatuju si, jak jsem držela zrcátko a koukala se přes něj do velkého zrcadla na mé vlasy zezadu... A to zrcátko z šoku upustila... Jak se mi smáli jiný lidi a mysleli si, že mam leukemii a já nevim co ještě... no, bylo to poměrně těžké období, ale když mi pak narostly vlásky znovu, měly pro mě obrovskou cenu...

Nosila jsem mikáda a ofinku a vůbec různý krátký sestřihy... před pár rokama to ještě letělo :D... A ve čtrnácti nastal zlom a došlo mi, že chci dlouhatánský vlásky... Strašně jsem tehdy záviděla Alanis Morissette, která je měla až po pás... A tak jsem je nechala růst :D... teď už si mě nikdo neumí představit s krátkýma :)... Miluju tu délku, protože si můžu dělat copánky, kudrlinky, vysokej culík... ale stejnak mám nejvíc ráda ten pocit, když je třeba léto a já jsem pouze v plavkách a cítím, jak se mě na zádech vlasy dotýkaj...

S barvičkama jsem taky celkem experimentovala :D do třinácti jsem byla blondýnka... chodila jsem skoro s bílou hřívou a připadala si IN :D Pak jsem ale chtěla totální změnu, tak jsem se obarvila na tmavo červenou... A mě se červená zalíbila... Začla jsem si vlásky nabarvovat přímo rudou... Bylo mi jedno, co si ostatní myslí, líbilo se to mě a to bylo důležitý... V šestnácti jsem si ale uvědomila, že už jsem z červené vyrostla a chci nějakou čokoládovou, karamelovou, klidně i mahagon... prostě cokoliv, jen né rudo! :D

A tak je ze mě hnědovláska... sem tam se něco červeného zaleskne,ale jsem spokojená. A uvažuju že si udělám jeden blond pruh... budu zebra :D

Jsou pro Vás vlasy důležitý? Experimentujete rádi s účesem, střihem nebo barvou???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mickee mickee | Web | 16. února 2010 v 12:36 | Reagovat

Se střihem ani zas tak ne, mám ráda svoje dlouhé vlasy, přesně jako ty zbožňuju jejich dotek na holých zádech, ale s barvama určitě. Různé melíry, šampony i stálé barvy. Měla jsem na hlavně blonďatou, hnědou, mahagon, hnědo - fialovou, hnědo - červenou, červenou, růžovou (to byl omyl, zkoušela jsem mělíry v prášku a místo červený mi to chytlo řůžový, jako jsou zvýrazňovače). Jediná barva do které bych nešla je asi černá. Teď jsem se ustálila na barvě kakaa, ale chci zkusit ještě tmavší hnědou. Jinak střih mám už od druháku stejnej, sestříhaný vlasy a ofina, akorát mám jednou delší vlasy, jindy kratší.

2 Slečna Perfektní Slečna Perfektní | Web | 16. února 2010 v 18:27 | Reagovat

..Vlasy prostě musím mít perfektní! Jsem na ně tak trochu úchylná. Jsem přirozeně hnědovláska a tak u té barvy, až na experimenty s červenou, které mě opustily, zůsvávám :)
..Ovšem teď chci změnu střhi, vlasy mám pod ramena :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama