Stop cigaretám

4. února 2010 v 23:20 |  Zamyšlení
Pokaždý když jsem vykouřila víc jak půl krabky, říkala jsem si: "Táta by byl na tebe pyšnej, viděl by v Tobě sebe..."

Kouřit jsem začala, když mi bylo patnáct a půl... Hodně jsem se stresovala ze školy... Cigareta před písemkou všechno řešila... dokázala mě na půl hodiny uklidnit, přišla jsem na jiný myšlenky a kouření mě "chytlo." Nejdřív jsem si myslela, že to bude tak na dva měsíce... od ledna do března... aspoň nebudu mít takový nervy, všecko se vykristalizuje samo a po dvou měsících přece skončim, žádnej problém...

Dvě denně... když padly tři, připadala jsem si jak největší vyhulenec... po měsící to byly čtyři... Tenkrát jsem ještě měla přítele... Ráno ke mě přijel, zazvonil a jakmile jsem vyšla ven, už vytahoval cigárko a já zapalovač... Procházeli jsme se v parku, s cigaretou v ruce a říkali jsme si, že je nám fajn...Byl duben a já školu absolutně nezvládla...

Když jsem přešla na jinou, doufala jsem, že kouřit přestanu... ale chyba lávky... Hnedka první den jsem razila s holkama do hospody... A ony si suverénně vytáhly cigárko a kouřily... Byl květen... A já se rozjela naplno... padlo jich osm, devět za den...

A tak se to táhlo až do srpna... "Enný, kazí to hlas, zdraví i celkovej dojem." Bylo mi řečeno... Tuhle větu mám silně zakódovanou v sobě... Vyřkl jí totiž někdo, kdo byl pro mě vším... Ten, kvůli kterýmu jsem se snažila přestat... Ale stejně jsem si vždycky vzala... Vydržela jsem to dva dny... Ale bylo to silnější...pak mi zamával onen člověk díky kterýmu jsem se snažila říct dost...... Sbohem a šáteček... Odkopnul mě nelítostně... Až moc tvrdě... Tak jsem se vrátila k cigaretám... naplno... krabka... i víc... už né modrejch, ale červenejch LM...

A pak byl leden... Otravovalo mě bejt otrokem cigaret... Furt prachy... Každej den jsem se ponižovala před vietnamcem... "Dvě kusovky" Nenáviděla jsem tu větu... Vadilo mi zapalovat si ráno před školou... vadilo mi mamce lhát o tom, že jsem byla v hospodě a že přece nekouřim!!! Jedenáctýho ledna (shodou okolností měl ten kretén, kterej mě odkopnul... ta SVINĚ měla narozeniny)... Odpusťte mi výraz svině... Ale je to velice vystihující slovo! jedenáctej leden... A já si řekla stop... Nakoupila jsem si žvejkačky, ledový kafíčka a snažila se... marně... za dva dny jsem v tom lítala zas... a tak to bylo....
přiblížil se dvacátej leden... Měla jsem vystoupení se zpěvem... A toho idiota uviděla... Byla jsem z toho v háji... Vrátily se vzpomínky... A večer jsem si šla sednout do hospody... Padlo jich celkem pět... Lucky strike... Pamatuju si poslední klepnutí do popelníku... A 21.1 byl konec... takovym způsobem jsem se na sebe naštvala... Kvůli tomu kreténovi, kterej mě nechal ve všem, si přecet nebudu ničit zdraví... ty vole na co... A přece měl pravdu... Kazí to zdraví, hlas i celkovej dojem... Nenávidim tu JEHO větu... tu jeho PRAVDU... Je to asi ta jediná pravda, kterou kdy myslel vážně...

Už žádný těšení se na cigárko... Nic takovýho... Nemam potřebu kouřit... Bojim se, že znovu začnu... Netvrdim, že si nevezmu... Co vy víte...??? co vim já... Nechci, aby z mejch úst vycházel obláček kouře... A jsem na sebe moc pyšná,že ten obláček nějakou dobu nevyšel...

A budu prostě nekuřák! Né... já už vlastně JSEM nekuřák :)

heč
heč

Jen... ať je to napořád...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EmoBlackKitty EmoBlackKitty | Web | 5. února 2010 v 22:40 | Reagovat

Pochvala:)

2 lollret lollret | Web | 11. února 2010 v 15:13 | Reagovat

Držím palce. Nevím, jaký to je, nedokázat fungovat bez cigár, protože jsem nikdy nekouřila. Ale drž se, snad ti to vyjde.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama