Kolotoč

17. ledna 2010 v 21:59 |  Bloudím tmou
Neustálej kolotoč... víkend co víkend depka... nevim, jak zastavit svoje přemýšlení. A neodpočinu si už ani v noci... Mám děsivé sny... Má babička vraždící naší rodinu, havárie, konec světa... Říká se, že sny jsou odrazem našeho podvědomí. Moje podvědomí je tedy zřejmě zoufalé...Pořád si říkám: "Kdy to skončí???" Přes týden nemám čas na to plakat... i o víkendu je pořád někdo poblíž, kdo by moje slzy mohl vidět.Asi se Vám to zdá hloupé, ale brečet musím sama... Bez nikoho... Brečím jen před těmi, kterým důvěřuju.. A to teď není nikdo... Takže vždycky když pocítím svůj emoční nával, jdu někam, kde jsem sama... Zapnu si písničku, která mi nějaký období připomíná, aby ty slzy šly rychleji... A pak prostě brečim a přeju si ze sebe dostat všechen ten hnusnej smutek...
Bezmoc a zoufalost dohromady... ošklivý to stav... Strašné střídání nálad... Všechno skrývám pod maskou úsměvu... Protože kdybych dala najevo svou slabou stránku, začnou se do mě strefovat... A to nechci... Bojím se ale, že přijde den, kdy to nebudu umět skrýt... jako minulý týden při němině... Prostě jsem se rozbrečela... Ve škole mi to je jedno, tam se nepotkám s vyloženě křivým člověkem... co když se mi to stane ovšem někde jinde... Budu pořád tak silná nebo druhým poskytnu chvilkovou radost, že mě pokořili???

Vaše Any
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama