Ideální vztah?

24. ledna 2010 v 11:46 |  Zamyšlení
Ideální vztah... Takový neexistuje. A jestliže existuje, je neideální právě tím, že je ideální. Každý máme jiné představy o fajn vztahu...

Přišla jsem na to, že nemůžu chodit s puberťákem. Vždycky jsem měla vyzrálejší kluky. Uvědomila jsem si, že s mým přítelem by mělo být všechno tak nějak vyrovnaný... Vášeň, romantika, výlety, odpočinek... kalení, ale s mírou... Romantický vyznání jsou nejkrásnější, ale jestli si je dáváme každý den, ztratí své kouzlo... Musíme se vzájemně dobývat. Jsem toho názoru, že kluk má samozřejmě udělat první krok. Na druhou stranu by holka měla umět dávat najevo sympatie.

Chtěla bych s ním chodit na koncerty, plesy, mít společná tajemství, chtěla bych, abychom se uměli vzájemně překvapit... aby mě viděl nejen jako dobře upravenou a "vystajlovanou" ale i jako obyčejnou holku v teplákách, co jde do lesa se psem... Aby mě měl rád takovou jaká jsem. I s mejma piercingama, názorama, hlavou v oblacích... Mělo by ho zajímat, co plánuju, co chci dokázat...

A především to nemůže bejt čistě jen přítel a milenec... Musí to být i nejlepší kamarád, kterému budu moct říct skoro všechno. Který mi bude oporou, pokud nastanou horší časy... Když vycítí, že mám špatnou náladu, jen tak mě obejme, pohladí po vlasech... prostě mi bude nablízku.

Potřebuju, aby mi uměl taktně vyjádřit kritiku... KDyž si na sebe vezmu nevhodný věci, zasáhne a slušně doporučí něco jinýho... Ale zase mě nesmí celou předělávat. Nikdy se nestanu ani bárbí ani punkérkou, vždycky to bude jen moje já... Pro někoho chudé (když je bez stylu) pro někoho ba naopak odlišné, originální.

Nemálo důležitý je i to, co ho baví... Beru sportovce, umělce... jen né logický typ proboha!!! Měli bychom se v našich zájmech navájem tolerovat... Navzájem si rozšiřovat obzory. Umět se pochválit, když se nám něco povede... I když půjde o blbou známku, nebo jídlo. Co je na tom říct: "Miláčku, tohle se Ti fakt povedlo, jsi jednička..."

Hlavně, aby to nebyl žádnej suchar, kterej se neusměje za celej den... Odjakživa jsem dělala různý blbosti venku. Třeba nahlas zpívala, dělala ze sebe úplnýho cvoka nebo hrála na kytaru v Praze s kloboukem... A pokud by mýmu klukovi záleželo, co si o něm lidé myslej, tak bychom byli ochuzení o spoustu srandy.

A víte, co jsem zjistila??? Je úplně jedno, jakej můj princ bude mít styl... Ať to bude rocker, šampon, punkér, emík nebo úplně obyčejnej kluk... důležitý je co má v srdíčku a v hlavě... Je mi jasný, že moje představy o fajn vztahu asi nevyjdou... Ale... proč ne, že. :) Jak si VY představujete hezkej vztah se svým partnerem???
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 befond befond | Web | 24. ledna 2010 v 18:00 | Reagovat

Děkuji za pochvalu,opravdu si toho cením a jsem červená až na zadku :).A co se týče ideálního vztahu... myslím,že toho nechceš až tak moc ... ono se to dá zkloubit :)

2 mickee mickee | 25. ledna 2010 v 3:07 | Reagovat

Any, bude to znít neuvěřitelně a doufám, že to nezakřiknu, ale tohle přesně mám doma :) Chodíme spolu 5 měsíců, z toho 2 bydlíme spolu, oba jsme to vycítili, měli jsme potřebuju být pořád spolu, jemu se zrovna stěhoval spolubydlící, mezi mnou a mojí spolubydlící na koleji byla najednou velká propast, kterou jsme ani jedna nedokázali přeskočit, nevím co se stalo, změnila se, ona tvrdí, že já, ale to je jiný příběh. Zvláštní je, že teď se mi po něm stýská snad ještě víc, i když každý den spolu uléháme do jedné postele a ráno, když se probudím, první co vidím je on. Je stejně praštěný jako já, nekouká na mě zvláštně, když mě popadne moje praštěná nálada a já provedu něco střeštěnýho, nebo když zapnu hudbu a začnu na ní skákat a tak, co člověk dělá, když má dobrou náladu a hodně energie. Před ním se vůbec nestydím, není nic co bych mu neřekla, nesvěřila se mu. Pomáhá mi ukočírovat moji nesnesitelnou povahu (velmi citlivá a tvrdohlavá se sklonem brát si všechno osobně, i když to není mířené na mě), stačí drobný zádrhel a já se hroutím, přijde on, obejme mě a já vím, že to bude dobrý, že i když to nedopadne, on se mnou bude a bude to fajn. Přišel zrovna ve chvíli, kdy jsem nikoho nehledala, nikoho nechtěla, nechávala to náhodě. Splňuje všechny moje představy o ideálním klukovi, nevím jak je to možné, ale je to tak a já jsem neskonale vděčná za něj, za to jaký je.Určitě se jednou objeví hádky, ale já doufám, že je překonáme, protože s kým jiným bych byla spokojená a s kým jiným by mi to mělo vyjít než s ním?  

Tobě Any přeju, aby si jednou potkala toho svého vysněného. Bolest a zklamání jednou odejde a vystřídá ji něco mnohem krásnějšího. Sama jsem už tomu nevěřila a najednou se to nádherný objevilo.

3 herzig-traum herzig-traum | Web | 9. června 2010 v 16:50 | Reagovat

Hezky napsaný :). Já osobně si myslím, že dokonalost nebo ideálnost přímo neexistuje. Můžeme se k ní přibližovat, ale úplně ideální to nikdy být nemůže...

Pro mě je nejdůležitější ve vztahu porozumění, tolerance a důvěra. Samozřejmě i vzhled a ostatní mají taky nějakou roli, ale bez těch prvních třech věcí to podle mě nejde ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama